Bydlím v Jamách pár informací a fotografií

15. 11. 2011 | † 15. 02. 2013 | kód autora: BJL

                                                                 Bydlím ve vesnici Jámy(obec Jámy)

                                                                                                           trochu informací o Jamách

 

Historie obce

První zprávu o osadě známe z roku 1252, kdy jí dal do vínku Boček s tchyní Sibylou nově založenému klášteru žďárskému. Osadu zdědili po Přibyslavovi z Křižanova. Přibyslav jí získal asi roku 1240 od Jana z Polné včetně rozsáhlého území v okolí.

Podrobnější zpráva o osadnících se nachází teprve v urbáři z roku 1470. Rozlohou plodné půdy to byla tehdy největší klášterská osada, neboť měla již 31 převážně větších hospodářských celků. Byl zde rychtář s lánem polí a se svými poddanými. Nacházel se zde i svobodný vladycký dvorec asi po prvním lokátorovi. Dosud není znám erb tohoto rodu, byla však u něho Kateřina z Jam (de Yam).

Do roku 1562 vzrostl počet hospodářských celků na 33 o rozloze 18 lánů. V urbáři z roku 1483 je již vynechán poddanský grunt rychtářův a svobodný dvůr měl 2 lány.

Další zprávy o osadnících jsou až v gruntovní knize z roku 1653, kdy bylo v obci 34 hospodářství. Při nové politické organizaci v roce 1850 byla zde utvořena místní obec a jako první představenstvo zvoleni: starostou František Svatoň, členové Josef Nedvěd ...

....p. 18, Jan Starý č.p. 13, František Nevrkla č.p. 35, Jan Dvořák č.p. 10, František Mička č. 12, Jan Mužátko č.p. 20, Josef Kostelenec č.p. 26, František Košťál č.p. 31, František Holemář č.p. 25 a Jan Havlíček č.p. 1.

Po velkém požáru, který postihl obec v roce 1888, byl z popudu faráře V. Bezděka založen na počátku roku 1889 sbor dobrovolných hasičů. Roku 1909 Spořitelní a záloženský spolek. Dále v té době v obci působil Místní odbor Národní jednoty pro j.z. Moravu a místní osvětová komise. Obecní knihovna byla založena v roce 1921 a v té době měla 370 knih. Ve stejném roce se uskutečnilo první sčítání lidu v nové republice. Obec v té době měla 662 obyvatel. V roce 1926 byl v obci zřízen družstevní lihovar (č.p. 32). Dne 18.11.1928 byl odhalen pomník padlých, který postavila obec v 10. roce trvání republiky. V roce 1929 začala firma "Západomoravské elektrárny" elektrifikaci obce. První elektrická světla zazářila v domech i na návsi 27.8.1929.

Obci se nevyhýbaly ani živelné pohromy. Tak například v roce 1904 bylo tak velké sucho, že všechny studny vyschly kromě studny u č.p. 2 a 8. Rybníky vyschly zcela, voda pro hospodářská zvířata se musela dovážet ze Sádky. V roce 1940 napadlo mnoho sněhu. Podle zákona o pracovní povinnosti museli všichni muži i ženy od 18 do 60 let odklízet sníh z cest.

V období dvou světových válek se lidem žilo velice těžko. 26.7.1914 byla vyhlášena mobilizace, narukovali všichni záložníci, následoval odvod koní, zavedení lístkového systému na potraviny, dokonce zavedeny bezmasé dny, které byly kontrolovány. Ve škole se učilo nepravidelně. Zápisy ve starých kronikách z let 1938-39 jsou velice emotivní, poznamenané dobou "krutých zápasů o zachování národa" jak je popisováno. V té době firma Eliáš z Brna stavěla první vodovod. . Dopad událostí 2. světové války nebyl v kronice zaznamenán údajně z důvodu zákazu pořizování zápisů.

Po skončení války se začal rozvíjet mírový život. Ještě v roce 1945 vznikl Místní národní výbor, jehož sestavením byl pověřen F. Beneš, řídící učitel. Ve volbách v roce 1946 byl přeorganizován. V roce 1980 došlo ke sloučení obce s městem Žďár nad Sázavou, tím byl zrušen MNV a ustaven Občanský výbor jehož dlouholetým předsedou byl Josef Karmasín. V roce 1992 došlo k osamostatnění obce, následně provedeny volby a zvoleno jedenáctičlenné obecní zastupitelstvo. Starostou zvolen Jiří Šikl.

Podstatným zásahem do života lidí v obci byla kolektivizace zemědělství. V roce 1953 vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, které se utvořilo ze 7 drobných zemědělců s výměrou 7 ha zemědělské půdy. Mimo tyto pozemky družstvo převzalo od MNV usedlost č.p. 12 (V. Mička) a č.p. 26 (J. Kostelenec). Z obecních pozemků převzalo družstvo louky o výměře 9 ha. Půda se obdělávala ručně za pomoci STS Stržanov, později Veselíčko a Jámy. Pozemky byly značně roztříštěné v celém katastru obce. Družstvo hospodařilo až do roku 1956 na 74 ha zemědělské půdy, nevlastnilo žádný traktor, mělo 7 tažných koní, 24 krav, 34 ostatního hovězího dobytka, 42 ks prasat. Skutečný počet stálých pracovníků byl 12 členů. Účetnictví zpracovával ONV. Postupem doby se družstvo dále rozšiřovalo tak, že v roce 1961 mělo družstvo 127 členů, 594 ha zemědělské půdy. V té době hospodařilo ještě 12 zemědělců soukromě. Hlavní rozvoj družstva začínal od roku 1960. Byly zahájeny rozsáhlé odvodňovací práce a zcelování pozemků. Meliorační práce daly základ vysokým výnosům zemědělských plodin v následujících letech. Zakládaly se komposty, těžila se rašelina, používalo se zelené hnojení, praktikoval se křížový osev a začínala se využívat chemizace. V roce 1964 se družstvo výnosem 381 q brambor umístilo na 1. místě v ČSSR. První traktor byl zakoupen v roce 1958. Mechanizace začala rovněž až v roce 1960. Traktory a stroje družstvo odkoupilo od STS, která se v obci rušila. Postupně se družstvo vybavovalo stále modernějšími stroji. V roce 1970 svým vybavením patřilo mezi nejlepší družstva v okrese. Průběžně probíhala i investiční výstavba. V roce 1973 skončilo samostatné JZD svou dvacetiletou éru svého budování a sloučilo se s JZD Hlinné a Veselíčko. Od 1.1.1976 došlo ke sloučení JZD ve velký celek 13 obcí s vedením ve Slavkovicích. V té době družstvo mělo 1305 členů a hospodařilo na ploše 5493 ha půdy. V roce 1977 byl družstvu přiznám titul JZD Vzlet ČSLA. Po roce 1989 bylo družstvo přetransformováno na Zemědělské družstvo. Postupně se realizovaly restituční nároky osobám, kteří vložili své majetky v minulosti do družstva.

Rozvoj obce bylo možno zaznamenat až od šedesátých let. Před tím byl v roce 1946 zaveden první telefon do hostince u Mužátků, později místní rozhlas a kino. Od roku 1950 byla zavedena pravidelná autobusová doprava, která se postupně zkvalitňovala. Došlo k rekonstrukci budovy MNV, při ní se vybudovala nová hasičská zbrojnice. V roce 1969 postavena pila. JZD zakoupilo budovu MŠ a provedlo její adaptaci. V 70. letech dokončena a slavnostně otevřena prodejna a restaurace JEDNOTY a kulturní dům, na kterém se podílelo i JZD stavební skupinou a finančně. Do roku 1974 bylo nově postaveno na Pančavě 12 a ve středu obce 6 rodinných domků. Všechny komunikace byly opatřeny asfaltem, vydlážděn rybník u KD a upraven na vodní nádrž, postaveny autobusové zastávky a zavedeno osvětlení a místní rozhla...


.... V 80. letech byla opravena hřbitovní zeď, vybudována kanalizace , čistírna odpadních vod, vyhloubeny 3 vrty do hloubky 80 m pro vodojem, položeno výtlačné potrubí na Vejdoch, budován vodojem a rozvod po obci, opravena budova občanského výboru včetně místní pošty, zdravotního střediska a knihovny. V letech 1999 a 2000 byla obec plně plynofikována. Zbudována regulační stanice a rozvod plynu po obci péčí firem, které uspěly ve výběrovém řízení.

Politické události roku 1989 se promítaly i do života v obci. Nově byla ustavena Československá strana lidová, předsedou zvolen Milan Suchý, zanikla Národní fronta. Došlo k osamostatnění obce. I v obci se obnovovalo soukromé podnikání. Z lihovaru vzniklo s.r.o., Eva Teclová v usedlosti č.p. 1 vybudovala barvírnu látek, Růžena Bartoňová převzala do soukromí obchod smíšeného zboží a v bývalé restauraci vybudoval Miroslav Bartoň výrobnu těstovin. Z části obchodu bývalé Jednoty vybudoval novou hospodu. Vznikly dále další živnosti jako truhlářství, zámečnictví, autodoprava, opravy automobilů, zednické a obkladačské práce a krejčovství. Začali hospodařit dva soukromí zemědělci, chovatel činčil a chov a prodej ryb. Ovšem většina drobných živnostníků po krátké době své živnosti rušila z důvodů neúměrných požadavku živnostenského úřadu, orgánů hygieny a finančních orgánů. Již v roce 1991 se konstatovalo, že postup ekonomické reformy je provázen zánikem řady pracovních míst a postavil značnou část obyvatelstva před jev u nás neznámý - ztrátu zaměstnání. Kupní síla obyvatelstva tak neustále klesala a veřejně se hovořilo o prohlubující se ekonomické, sociální a politické krizi. Existuje řada podniků a firem, kteří svým zaměstnancům nedávají za odvedenou práci mzdu. Docházelo ke zdražování zboží a služeb.

Od roku 1992 začala probíhat transformace zemědělství, řešení restitučních nároků a úhrada nájmu za vloženou půdu. Dochází k úbytku pracovníků v zemědělství, snižují se stavy hospodářských zvířat a omezuje se pěstování zemědělských plodin. V tomtéž roce začalo vracení bývalých selských lesů. Jednalo se o lesy, které byly v 60. letech sdruženy do JZD a jako bývalé družstevní lesy později družstvem bez náhrady předány státu.

Kulturní dům byl předán zpět do majetku obce, oproti minulým rokům se počet akcí pořádaných po roce 1989 každoročně rapidně snižuje.

Obci byl v roce 1997 z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přiznán znak a prapor obce. Základem znaku se stává pečeť půl kozla a znak pánů z Kunštátu.

V roce 2000 obec měla 548 obyvatel a 161 čísel popisných usedlostí a rodinných domků. V obci je budova Obecního úřadu, kostel, fara, budova bývalé školy, prodejna smíšeného zboží, hospoda, požární zbrojnice, mateřská škola a dvě autobusové čekárny. Po navrácení historického majetku měla obec v tomto roce 1,58 ha orné půdy, 0,39 ha zahrad, 1,83 ha luk, 0,16 ha pastvin, 22,64 ha lesa, 1,88 vodních ploch, 0,25 zastavěné plochy a 13,03 ha ostatní plochy. Ve zjednodušené evidenci obec vlastní 71 parcel o celkové výměře 32,31 ha zemědělské půdy, kterou má v nájmu Zemědělské družstvo.



Více zde: http://www.jamy.name/historie-obce/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

 

 

Kostel 

První zprávy o kostele zasvěceném sv. Martinu jsou známé z roku 1672. Založila jej klášterní vrchnost. Tehdy měl kostel zděnou sakristii, 1 oltář, dřevěný kněžský kůr, kazatelna 3 zvony. Výprava kostela byla prostá. byla zde schránka se sv. ostatky, měděný vyzlacený kalich s patenou, 2 kasuly se štolami a manipuly, bursa s pallou, velum na kalich, 2 polštářky na mešní knihu, alby, humerál, cingulum, 4 ubrusy, korporál, purifikatorium, 6 podložních roušek a některé další drobné vybavení. Jmění pocházelo z malých odkazů na třech domech.

V roce 1792 vystavěl náboženský fond kostel nynější. Stojí na místě starého a je to jednolodní orientovaná budova 30 m dlouhá, 10 m široká a 17 m vysoká, v kněžišti klenutá a má jeden oltář. Věž 22 m vysoká byla přistavěna nad vchodem do kostela. V roce 1812 byl z milodarů opraven a znovu pokryt šindelem. Rovněž byl opraven oltář, věžní hodiny a varhany. Byl instalován "umíráček". Starý hřbitov u kostela se zrušil a založil nový na horním konci vesnice. Dubové kostelní lavice a varhany byly přeneseny z kostela zelenohorského po zrušení kláštera. Obraz patrona sv. Martina pro oltář, malovaný ve Vídni, daroval roku 1848 kněz Fr. Dietrichštejn. V roce 1851 se pořídila z milodarů malovaná křížová cesta. V roce 1853 byly pořízeny vedle bohoslužebných rouch různé kostelní hudební nástroje. Ve věži byly 4 zvony. V roce 1897 byl kostel znovu opraven a v roce 1896 pokryt i s věží plechem a opatřen hromosvodem. V roce 1907 postavila firma Tuček z Kutné Hory nové varhany a v roce 1931 opraven vnitřek kostela malířem Jandou z Velkého Meziříčí. Hřbitov je všem přifařeným obcím společný a jsou na něm pochování mimo jiných senátor Karel Sáblík ze Slavkovic, notář Fr. Starý, legionář Jan Beneš ze Slavkovic.

Ve světové válce byly všechny zvony až na "poledník" zrekvírovány. Dne 16. května 1917 se rozhlaholily na rozloučenou. Dne 28. července byl odebrán i umíráček. Dostalo se za něho náhrady 2 564,- korun ve válečné půjčce. Nové zvony byly opatřeny v roce 1924 a dodala je firma Diepold z Prahy.

V roce 1947 svépomocí občanů byl stržen strop, okopána vnější omítka, vytrhána dlažba a demontována deska oltáře. Byl pořízen dřevěný kazetový strop a nová okna s barevnými skly. Oprava byla hrazena ze sbírky organizované mezi občany. V roce 1975 byl vnitřek kostela vymalován, vyměněna dlažba, obloženy stěny, pozlaceny sochy a oltář a vyměněna báň na věži kostela. Další stavební úpravy proběhly v roce 1995, kdy byla provedena rekonstrukce krovu, střecha opatřena měděným plechem, byla stržena konstrukce věže, zhotovena nová a opatřena měděným plechem. Náklady na opravu byly hrazeny ze sbírek mezi občany a příspěvku Obce Jámy. Veškeré dřevo darovali občané - majitelé lesa a Obec z obecního lesa. Poslední úpravou kostela byla v roce 1999 plynofikace



Více zde: http://www.jamy.name/kostel/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

 

 

Fara 

Duchovní správou patřila obec od nejstarších dob ke Žďáru a teprve v době josefínských reforem po zrušení klášterů zřídil zde náboženský fond roku 1784 vlastní duchovní správu, t. zv. místní kaplanství. K němu byly připojeny obce Slavkovice, Veselíčko a Hlinné. V tomtéž roce byla založena matrika a farní pamětní kniha. Ze zápisů z děkanské matriky z roku 1672 vyplývá, že v té době mše svaté sloužili kněží ze Žďáru, protože farníci nedávali desátky na vydržování svého faráře. Proto také pohřby se konaly bez účasti kněze. V roce 1679 opat Edmund určil t. zv. štolové poplatky, které museli odvést žďárskému faráři za výchovu kaplana,který vykonával bohoslužby každou druhou neděli nebo svátek. Původní fara stávala na místě vily č.p. 103. Nynější fara, která stojí u kostela byla vystavěna v roce 1792 a opatřena číslem popisným 71.

V letech 1836-53 byl v Jámách kaplanem Antonín Kolárský, spisovatel, který zde na faře ubytoval svého přítele K.H. Borovského (asi po Svatodušních svátcích). Ve válce prusko-rakouské bydlel a stravoval se na zdejší faře pruský princ Albrecht, velitel jízdy 1. armádního sboru. Jeho černoch Jago zde vyvolal velkou pozornost. Roku 1869 byla lokálka povýšena na faru a právo podací zůstalo spojeno se žďárským velkostatkem.

Fara původně byla přízemním stavením o 4 světnicích a kuchyni. Opravována byla v roce 1853 a v roce 1899 byla střecha pokryta plechem. V roce 1974 byl přestavěn vnitřek fary, přistavěno podkroví s okny do zahrady a k silnici. V roce 1994 bylo instalováno elektrické vytápění a provedena oprava sociálního zařízení. V letech 1999-2000 byla plynofikována, postupně odstraněna stará střešní krytiny, provedena výměna krovů a střecha pokryta měděným plechem. Pomocné práce byly provedeny bezplatně, materiál a odborná práce byla hrazena ze sbírek, příspěvku obce a Okresního úřadu.



Více zde: http://www.jamy.name/fara/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

 

 

Škola 

Nejstarší zpráva o škole pochází z roku 1766. V té době Josefínská školní reforma nařizovala zřízení farní triviální školy také v Jámách, protože zde vzniklo v roce 1784 samostatné lokální kaplanství. Vlastní škola vznikla až v roce 1786, kdy byl proveden soupis vyučování schopných dětí z Jam, Slavkovic a Hlinného. V zimním běhu vyučoval mládež z křesťanské lásky nějaký tkadlec a farář podle možnosti katechisoval. Asi v roce 1787 byl ustanoven řádný učitel. Školu navštěvovali určitou dobu i děti z Vatína i Veselíčka. Postupně se v okolních obcích zřizovaly samostatné školy. V roce 1880 byl škola rozšířena na dvoutřídní a v roce 1899 na trojtřídní. Od ledna 1882 bylo zavedeno vyučování ženských ručních prací.

Se stavbou první školní budovy se započalo v roce 1800. Stavbu financoval náboženský fond a přifařené obce se podílely prací. Budova trpěla značně vlhkostí a proto se již v roce 1807, 1812 a 1819 opravovala. Později se prodala a v roce 1825, kdy počet dětí školou povinných vzrostl na 161, se zase nákladem náboženského fondu vystavěla na nynějším místě přízemní budova č.p. 89. Ta byla v roce 1880 přestavěna na jednopatrovou budovu. V roce 1904 pro značnou zchátralost budovy bylo přikročeno k opravě fasády a střechy. V období 1. svět. války se ve škole vyučovalo nepravidelně jen ve dvou třídách. Až do roku 1974 byla ve škole dvotřídka. Pro pokles počtu dětí se vytvořila pouze jednotřídka s pěti postupnými ročníky. Od roku 1979 byla dosavadní jednotřídní základní škola zrušena a děti dojížděli do školy ve Žďáru nad Sázavou. Budova byla v pozdější době bezplatně převedena místní Tělovýchovné jednotě SOKOL.



Více zde: http://www.jamy.name/skola/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

 

Památný strom

Městský úřad ve Žďáře nad Sázavou jako pověřený úřad a tím orgán ochrany přírody příslušný podle ustanovení § 76, odst. 2 zákona ČNR č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vyhlásil dne 21.9.1995 strom "lípa na Kříbu" v k.ú. Jámy, p.č. 1544 v majetku paní Františky Mazlové, bytem Mirošov 12, za památný strom.

Strom má následující rozměry:
obvod ve výšce 1,30 m 2,80 m
výška stromu 17,00 m
výška koruny 13,00 m
šířka koruny 14,00 m


Jedná se o starý zachovalý strom s místním historickým významem tvořící významný krajinotvorný prvek.



Více zde: http://www.jamy.name/pamatny-strom/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

 

 

ZNAK a PRAPOR 

         

Na obecní pečeti má obec od roku 1667 půl kozla. Dnes tvoří znak obce zeleno - stříbrně polcený štít, vpravo vyniká půl stříbrného kozla s černou zbrojí, v horní části levého pole tři černá břevna jako připomínku rodu pánů z Kunštátu. Stejně je proveden i prapor obce. Oba návrhy vytvořil místní občan Jaroslav Homolka. Slavnostní akt předání schválených symbolů předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Milošem Zemanem se uskutečnil dne 1. prosince 1997 v historické budově Paramentu ČR v Praze. Veršovanou pověst "Jamský kozel" napsal Richard Neugebauer, vyšla ve sbírce Čertův kámen. 



Více zde: http://www.jamy.name/znak-a-prapor/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

 

 

 

 

Základní informace

Obec leží v nadmořské výšce 586 m na mírném svahu pod kopcem Vejdochem ve vzdálenosti 6,4 km jihovýchodně od okresního města Žďáru nad Sázavou. Původní domy - grunty stojí převážně vedle sebe a tvoří dlouhou řadu vpravo podél komunikace Žďár nad Sázavou - Hlinné. Uprostřed návsi je kostel, fara a kulturní dům s prodejnou a restaurací. Mezi nimi je vodní nádrž. Rodinné domky jsou na horním a dolním konci obce postaveny samostatně. Starší domy byly stavěny z kamene a jsou zomítány. Nové domy jsou cihlové. Starší domy roubené se v obci již nevyskytují. Historicky se horní konec obce jmenuje "Vejpustek horní" a dolní konec "Vejpustek dolní" také "Chudobín". Zahrádky před domy se tvořily postupně od roku 1880, kdy byla vybudována dvojí silnice po obou stranách návsi. Pod hájkem v poválečné době vyrostly nové domy kde se říká "Na Pančavě". Jako samota patří obci hájenka a dvě chaty na hranici katastru v prostoru Veselíčka. V katastru obce je 10 křížů, z toho jeden velký kamenný u kostela. Mezi nejhezčí kříže patří železný u silnice do Žďáru nad Sázavou. Lípa na Kříbu je vyhlášena památným stromem.

V obci je vybudován vodovod, kanalizace, čistírna odpadních vod, a rozvod n plynu. V roce 1992 se obec osamostatnila, správu obce řídí jedenáctičlenné zastupitelstvo. Větší podnikatelské aktivity zde vyvijí Zemědělské družstvo Nové Město na Moravě (umístěno středisko), Lihovar, s.r.o., výrobna těstovin PIKAO, s.r.o., barvení látek Teclová Eva.

Z vrchu Vejdoch (663 m) je kruhový výhled do okolí až ke zřícenině Lipnice, na západě lze spatřit vrch Melechov (vzdálený 50 km), na východě Sýkoř (vzdálený 30 km). Přímé autobusové spojení je se Žďárem nad Sázavou, Mirošovem a Dolní Rožínkou.

Statistické údaje
ZUJ : 595756
Počet částí: 1
Katastrální výměra: 1242 ha
Počet obyvatel: 538
Z toho v produktivním věku: 307
Průměrný věk: 37,7
Pošta: ano
Škola: ne
Zdravotnické zařízení: ne
Policie: ne
Kanalizace a ČOV: ano
Vodovod: ano
Plynofikace: ano



Více zde: http://www.jamy.name/zakladni-informace/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.